AutoCADíme I.

Pokus 1.0 - 3D a 2D iniciály

Geometrie v architektuře, round 2

Geometrie Fullerových geodetických kupolí

Půdorysy napříč časem

Parthenon (447 BC, Athény, Řecko)

Katedrála Chartres (1194 - 1250, Chartres, Francie)

Frauenkirche (18. století, Dresden, Německo)

 Zámek Karlova koruna - Jan Blažej Santini Aichl (1730, Chlumec nad Cidlinou, Česká republika)

Geometrie v architektuře

Buckminster Fuller a jeho Biosphére

Když se řekne geometrie v architektuře, první, co mi přijde na mysl, je Fuller a jeho koncept geodetické kupole. Buckminster Fuller byl člověk s velice unikátním pohledem na náš svět - v mládí odmítal uvěřit, že náš svět není rozmazaný (tedy dokud mu jeho oční lékař nepředepsal odpovídající dioptrické brýle), věřil v mimozemský původ lidstva, dokonce navrhl vlastní mapu zeměkoule jako alternativu k Mercatorovu modelu, který je dnes tak běžným, avšak poměrově nepřesným obrazem povrchu naší planety. Jeho odpovědí na tuto problematiku byly trojúhelníky. Přesněji mnohoúhelník, sestávající z dvaceti trojúhelníků, kterážto soustava zabraňovala vzniku výraznějších nepřesností v měřítku. A právě trojúhelníky byly jeho řešením pro mnohá jeho nejznámější díla. 

V neposlední řadě se právě trojúhelníky staly základním stavebním prvkem pro jeho geodetické stavby, mimo jiné i proto, že trojúhelníky tvořily téměř dvakrát pevnější konstrukce  jeho návrhů než čtyřúhelníky. Pro tyto účely Fuller dokonce přišel s vlastním typem geometrie, který nazýval „synergická geometrie“, operující v šedesátkové soustavě s takovými úhly, jaké můžeme vidět na jeho stavbách. Synergická geometrie se nikdy tak docela neuchytila, co se širší veřejnosti týče, ale i tak stojí tento jeho pokus rozhodně za zmínku.

Fyzický příklad Fullerova využití geometrie v architektuře, který jsem pro toto téma zvolila, je jeho Biosphere. Budova Biosphere, pavilon pro Expo ‘67 a nynější muzeum životního prostředí v Motreálu, je, na základě Synergické geometrie, tvořena stejně velkými rovnostrannými trojúhelníky s celkovým průměrem 76 a výškou 62 metrů. A proč stojí projekt Biosphere vůbec za zmínku? Jedná se o  geniálně navržený úsporný tvar budovy, která díky svému kruhovému půdorysu a neexistencí hran silně usnadňuje cirkulaci vzduchu, ohřívání a naopak ochlazování interiéru a navíc je díky svému sférickému tvaru velice šetrný co množství materiálu týče. K tomu je výsledný vzhled konstrukce, alespoň dle mého názoru, velice působivý a skvěle zapadá do okolní krajiny právě díky zaobleným tvarům celku.

Buckminsterova vize geodetických kupolí našla pochopení po celém světě a dnes na Zemi stojí na 3 000 struktur inspirovaných právě tímto Fullerovým návrhem a to nejen jako veřejné budovy, ale i obytné domy.

Místo, které mě ovlivnilo

Německo

Výběr jednoho jediného místa, které mě v životě nějakým způsobem ovlivnilo, se překvapivě ukázal jako velká výzva. Až si říkám, že jdnodušší by možná bylo vybrat místo, které mě ani trochu NEovlivnilo.
Nakonec jsem se dobrala tohoto.
Před lety se můj táta ostěhoval za prací do německého města Darmstadt, které se nachází v oblasti Hessenska přibližně půl hodiny cesty od Frankfurtu nad Mohanem. A tak jsem se díky této příležitosti stala na pár týdnů-měsíců ne turistou ale rovnou obyvatelem cizího města.

 

Mladá Boleslav, mé rodné město, je silně definováno automobilkou ŠKODA a bohužel to má negativní dopad na vzhled i diverzitu města. Samozřejmě jsem nikdy předtím jinde než v Boleslavi nežila, proto jsem před první cestou do Darmstadtu absolutně netušila, co mě tam vlastně čeká.

 

A byla jsem unešená! Moderní evropské město, čisté ulice, spousta zeleně všude, kam oko dohlédne, ve formě rozlehlých parků, zajímavá, dobře udržovaná architektura, přátelští lidé i pestrý studentský život, mimo jiné i to mě donutilo si uvědomit, jak důležité pro identitu a zájmy člověka je místo, kde žije/vyrůstá.

Na obrázku nahoře je vyobrazena stavba, která pro mě město symbolizuje, neboť jsem kolem ní chodila den co den na nákup, do centra a vlastně kdykoliv, když jsem potřebovala zajít do města.(Darmstadtium, kongesové centrum města)

 

A na závěr jedna abstraktní kresba vyjadřující kontrast přechodu z Mladé Boleslavi do Darmstadtu.